Ekonimika chovu včelstev začínajícího včelaře

Ekonomika chovu včelstev
začínajícího včelaře

Ekonomika chovu včelstev začínajícího včelaře.doc (92 kB)

Chov včelstev stojí peníze! A to platí více než dvojnásob, pokud s chovem včelstev právě začínáte. Kromě studia odborné literatury věnované chovu včelstev by si proto měl každý začínající včelař také udělat bližší představu o investičních a provozních nákladech s chovem včelstev nezbytně spojených. „Co k chovu včelstev budu potřebovat?“, anebo „Kolik mne to bude stát?“ se jistě zeptá každý začínající včelař. Ti zvídavější, kteří chtějí mít z chovu včelstev také ekonomický užitek, si navíc položí otázku: „Kdy se mi moje investice do chovu včelstev vrátí?“, popřípadě „Jakou ekonomickou úroveň chovu včelstev zvolit, aby to bylo co nejdříve?“ Než začínající včelař s chovem včelstev vůbec začne, tak stojí před rozhodnutím, jakou zvolit počáteční investici. S tím úzce souvisí odpověď na otázku: „Kolik včelstev chci (mohu a budu) chovat?“ Chybné rozhodnutí hned na začátku není sice tragické, ale může znamenat marně vynaloženou investici a zbytečně ztracený čas. Proto je nutné, aby si začínající včelař především s ohledem na své finanční možnosti hned na začátku vše důkladně rozmyslel (a zohlednil také svůj volný čas, dojezdové vzdálenosti ke včelstvům, apod.). Jaká má tedy být počáteční investice začínajícího včelaře, aby si zvolil tu správnou ekonomickou úroveň včelaření? Pokusím se zde nastínit hned tři.

Počáteční investice 20 000 Kč, chov 2 včelstev

Z hlediska ročního hospodářského výsledku se jedná o nejnákladnější ekonomickou úroveň chovu včelstev začínajícího včelaře, avšak s nejnižší počáteční investicí. Včelí produkty takto získané slouží s ohledem na jejich množství jen pro rodinu včelaře a blízké přátele. Nedochází tak k jejich komerčnímu využití. K extrakci medu se běžně používá medomet na ruční pohon. V extrémní minimální investiční i nákladové variantě bez použití medometu s počáteční investicí cca 10 000 Kč se pro chov včelstev používá úl Warré nebo úl „neckový“ (či medná kráva), též TBH (Top Bar Hive). Jejich společným znakem je to, že v úlech nejsou ucelené rámky a včely staví voskové dílo jen na horní loučce (či trámku). Med se získává z odříznutého medného plástu z horní loučky s jeho následným mechanickým rozrušením na kašovitou hmotu. Takto vzniklá kašovitá hmota se pak pomocí zemské přitažlivosti přecedí přes síto (uhelon) a získáme tak čistý med. Pro velkou pracnost a časovou náročnost při získávání medu bez použití automatizace se však dá takto obsluhovat jen omezené množství včelstev (při chovu většího počtu včelstev se výrazně nesnižuje pracnost ani časová náročnost).

Jak už jsem uvedl dříve, je tato ekonomická úroveň chovu včelstev určena pro „hobby“ včelaře, který ani neočekává, že se mu jeho počáteční, byť nízká, investice „do včel“ vrátí. Odměnou jsou mu nejen vlastnoručně získané produkty z chovu včelstev, ale také příjemně strávený čas při „souznění“ s přírodou. Roční hospodářský výsledek se většinou pohybuje kolem nuly, resp. je v závislosti na snůšce mírně kladný či záporný, tudíž nedochází k ekonomické návratnosti počáteční investice. Jedná se proto o nejvíce nákladnou ekonomickou úroveň chovu včelstev. Při tak malém počtu včelstev je navíc nutná tvorba záložních oddělků pro případ úhynů. Tato ekonomická úroveň navíc neumožňuje z vlastních zdrojů další potenciální rozvoj chovu včelstev.

Počáteční investice 50 000 Kč, chov 5 včelstev

Z hlediska ročního hospodářského výsledku se jedná o středně nákladnou ekonomickou úroveň chovu včelstev začínajícího včelaře, a to platí i pro počáteční investici. Včelí produkty takto získané slouží nejen pro rodinu včelaře, ale již také dochází k jejich komerčnímu zhodnocení, byť omezenému. Na rozdíl od předchozí ekonomické úrovně chovu včelstev s nízkou počáteční investicí a bez použití automatizace, vyžaduje tato úroveň pro snížení pracnosti a časové náročnosti při získávání medu přinejmenším používání medometu, ať už ve variantě na elektrický či ruční pohon, a také dalších pomůcek pro zpracování medu, např. pastovadlo. Kromě samotné produkce medu si včelař může také díky jeho větší produkci vyrobit vlastní medovinu (pro rodinu) a tím rozšířit množství získaných produktů a zlepšit tak hospodářský výsledek chovu.

Tato ekonomická úroveň chovu včelstev již skýtá mírně kladný hospodářský výsledek, avšak s jen velice dlouhou dobou návratnosti počáteční investice. Díky mírně kladnému hospodářskému výsledku sice umožňuje z vlastních zdrojů pokrýt další ekonomický rozvoj chovu včelstev, avšak jen omezeně (navýšení chovu o jednotky včelstev).

Počáteční investice 100 000 Kč, chov 10 včelstev

Z hlediska ročního hospodářského výsledku se jedná o nejméně nákladnou ekonomickou úroveň chovu včelstev začínajícího včelaře, avšak s nejvyšší počáteční investicí. Včelí produkty takto získané slouží zejména ke komerčnímu zhodnocení (větší část produktů se prodá a menší část se spotřebuje v rodině včelaře). Na rozdíl od předchozí středně nákladové ekonomické úrovně chovu včelstev, již tato úroveň pro snížení pracnosti a časové náročnosti při získávání a zpracování medu nezbytně vyžaduje používání moderních technologií, např. zvratného plně automatického medometu, dále pastovacího zařízení či zařízení na rozehřátí krystalického medu. Kromě produkce medu a výroby medoviny (pro včelařovu rodinu) je navíc možné také prodávat odchované oddělky včelstev a tím rozšířit množství komerčně zhodnocených produktů.

Tato ekonomická úroveň chovu včelstev skýtá nejen významný kladný hospodářský výsledek, ale také mnohem příznivější časovou návratnost počáteční investice. Navíc díky významně kladnému hospodářskému výsledku umožňuje plně pokrýt z vlastních zdrojů další ekonomický rozvoj chovu včelstev (navýšení počtu chovaných včelstev až o desítky). Tím také dochází k zrychlení návratnosti vložené investice (od 30 včelstvech se již chov stává ekonomickým faktorem, Kotalová (2010)).

Počáteční investice

Poznámka: ¹⁾ Veškeré ceny zde uvedené jsou pouze orientační a vycházejí z předpokladu, že si začínající včelař pořídí veškeré vybavení nové.

²⁾ Další nezbytné potřeby k chovu včelstev společné pro všechny ekonomické úrovně včelaření (cca 5 000 Kč): včelařský oblek s kloboukem a rukavice (1 000 Kč), dýmák (350 Kč), rozpěrák (100 Kč), smetáček (30 Kč), nůž na vyřezávání souší (100 Kč), roják (450 Kč), smyk (450 Kč), plastové nádoby na med (200 Kč), sítko na cezení medu (uhelon) (400 Kč), odvíčkovací tác s vidličkou (2000 Kč).

Běžné roční provozní příjmy

Běžné roční provozní náklady

Roční hospodářský výsledek a návratnost investice

Cena práce

Finanční ohodnocení včelařovy namáhavé práce je kapitolou sama pro sebe. Nejenže si každý včelař cení svou práci jinak, ale navíc je těžké finančně ohodnotit včelařovu práci, aniž bychom se vyhnuli určitému paušálnímu zkreslení. Pokud budeme totiž chtít zjistit alespoň přibližně cenu své práce, nutně musíme dojít k paušálnímu převodu práce na čas. Vyjdeme-li pak ze známého přísloví „čas jsou peníze“, pak můžeme tuto rovnici vyjádřit finančně takto: „práce=čas=peníze“. Zjednodušeně to znamená, že čím více času strávím „prací u včel“, tím více musí být finančně ohodnocen komerční produkt, a naopak čím méně času, tím měně.... To se pochopitelně netýká „hobby“ včelařů, kteří se z dobrého důvodu raději řídí známým úslovím Jana Wericha, parafrázováno: „čas strávený u včel se prostě nepočítá“, protože od chovu včelstev očekávají zcela něco jiného než finanční ohodnocení.

Podíváme-li se blíže na uvedenou tabulku běžných ročních provozních příjmů a nákladů, je na straně příjmů nejvyšší položkou příjem z prodeje medu. Proti příjmu z prodeje medu pak stojí na nákladové straně jako nejvyšší položka cena práce. Z toho se dá tedy učinit závěr, že konečná cena medu je přímo odvislá od ceny včelařovy práce. Jinými slovy řečeno, čím nižší je cena včelařovy práce, tím nižší je také prodejní cena medu a naopak (ve výpočtu jsem vědomě nezohlednil snižující se cenu práce s narůstajícím počtem chovaných včelstev, cena práce tak byla uvažována ve všech ekonomických úrovních chovu včelstev stejná – 2 000 Kč/včelstvo a rok). Pokud navíc začínající včelař nepoužívá automatizaci anebo ji používá jen omezeně, nutně musí dojít se zvyšujícím se počtem včelstev k veliké spotřebě času a tedy k vysoké ceně za práci, která by se měla nezbytně projevit v prodejní ceně medu. Každý začínající včelař by navíc měl mít na paměti, že včelařova práce nespočívá pouze v čase „tráveném se včelstvy“, ale že je do ní nutné také započítat další čas, např. při medobraní, zpracování včelích produktů, krmení, léčení, drobná výroba, opravy, apod. Samozřejmě, že řemeslně zručný a šikovný začínající včelař si může některé vstupy vyrobit úplně sám, např. úly, rojáček, apod., jakmile by si však započítal cenu své práce (čas!), navíc bez možnosti použití dotace, zjistil by, že ho taková samovýroba přijde pěkně draho! Při stanovení konečné ceny práce a s tím související prodejní ceny medu, by proto měl každý začínající včelař vzít do úvahy výše uvedené skutečnosti. Pokud by tak totiž dlouhodobě vědomě nečinil, mohlo by se stát, že bude prodávat, např. svůj med, za cenu nejen pod ročními výrobními náklady (zde uvažována cena 100 Kč/kg), ale také s celkovým hospodářským výsledkem, který neumožňuje návratnost počáteční investice. Takové „kupecké počty“ bohužel mají dlouhodobě neblahý vliv na tržní tvorbu cen a v důsledku i na konečnou neudržitelnost takového hospodaření.

Závěrem

Snad každý začínající včelař dnes ví, že již dávno neplatí, že se včelstva dají chovat jen za „pár korun“. Výše uvedený nástin ekonomiky chovu včelstev začínajícího včelaře to jen potvrzuje a dává tím jasnou odpověď na otázku, pro jakou počáteční investici (počet včelstev a automatizaci) by se měl začínající včelař rozhodnout, aby se jeho chov včelstev stal ekonomicky soběstačný s co možná nejrychlejší dobou návratnosti. Pokud k tomu ještě využije evropské, státní i krajské dotace sníží se doba návratnosti i jeho počáteční investice až o polovinu. Také zde je neodmyslitelně platné, že čím dříve začínající včelař s chovem včelstev začne, tím lépe.

Literatura:

Radka Kotalová (2010) Ekonomika včelaření in https://www.vcelar.org/clanky-original.html