Pribyva vcelaru a jejich vcelstev?

Pribyva vcelaru a jejich vcelstev.doc (133,5 kB)

V poslední době je nejen včelařská veřejnost často svědkem toho, že se v médiích i v běžné mluvě setkáváme s informací, že v současnosti v ČR „hojně“ přibývá včelařů. Někdy dokonce s tvrzením, že je díky tomu u nás včelaření opět na vzestupu, a proto bude třeba levnější med. Pominu-li úvahu o nižší ceně medu, která je při často viděné prodejní ceně 80 Kč/kg podle mého soudu už tak nízká, že snad ani nižší být nemůže, jsou taková tvrzení silně zavádějící, protože vycházejí z mylného chápání dočasného krátkodobého trendu nárůstu počtu včelařů. Takového krátkodobého nárůstu počtu včelařů, který nepřetržitě trvá již od roku 2008, jsme právě poslední roky svědky. Často se však přitom zapomíná na trend dlouhodobý, který v sobě skrývá nejedno nemilé překvapení, zejména s ohledem na demografický vývoj populace v ČR. Podívejme se však poněkud podrobněji nejprve na dosavadní vývoj v počtu včelařů a s tím související počet chovaných včelstev.

Dosavadní vývoj

Počet včelařů v ČR klesal téměř nepřetržitě od roku 1993 až do roku 2008, kdy se z původního počtu 73 401 včelařů pokles zastavil na počtu 45 604 včelařů (tj. 62 % z původního počtu v roce 1993). Od roku 2008 počet včelařů sice opět stoupá již 3 roky v řadě, avšak nikterak významně (za 3 roky stoupl jen asi o 1 000 včelařů, nikoliv tedy „hojně“). V roce 2011 tak byl zjištěn celkový počet 46 723 včelařů. Obdobně tomu bylo u počtu chovaných včelstev, jejichž počet rovněž od roku 1993 (z celkového počtu 685 321 včelstev) nepřetržitě klesal (s několika výraznými výkyvy) až do roku 2008, kdy se zastavil na celkovém počtu 461 086 včelstev (tj. 67 % z původního počtu v roce 1993). Po roce 2008 se počet chovaných včelstev odrazil ode dna a začal strmě stoupat tak, že v roce 2011 dosáhl celkového počtu 552 964 včelstev (za 3 roky tak stoupl téměř o 100 000 včelstev!). Čím si však tento současný krátkodobý nárůst počtu včelařů a včelstev vysvětlit?

Krátkodobý vzestup

Současný krátkodobý trend růstu počtu včelařů (od roku 2008) má jistě své meze a zřejmě velice brzy dojde u tohoto růstového trendu k obratu směrem k poklesu. Navrátí se tak k dlouhodobému trvalému trendu klesajícího počtu včelařů. Vyjdeme-li z demografických dat vývoje věkové skladby populace v ČR, ovlivňují v současnosti nárůst počtu včelařů především 2 populační vlny silných ročníků. V prvém případě je to populační vlna silných poválečných ročníků, tj. narozených kolem roku 1950, která právě v roce 2008, postupně začala přicházet do důchodového věku. Někteří se tak rozhodli vyplnit svůj volný čas vhodným koníčkem nebo se k chovu včelstev opětovně vrátili, a zdá se, že včelaření je nanejvýš oblíbenou volnočasovou aktivitou seniorů (jen pro připomenutí uvádím, že u nás je průměrný věk včelaře přes 60 let). Současně se s touto populační vlnou také o včelaření začala zajímat mladší generace, narozená kolem roku 1970 (tzv. „Husákovy děti“). Proti tomuto trendu růstu počtu včelařů však opačně působí trend úbytku zejména starších včelařů, narozených ještě před druhou světovou válkou (řekněme neméně silné ročníky narozeni kolem roku 1930 a mladší), kteří postupně z našich včelařských řad odcházejí, možná to je také důvod, proč je nárůst v počtu včelařů od roku 2008 tak málo znatelný, nikoliv domněle „hojný“, jak jsem psal v úvodu.

A jak je tomu s nárůstem počtu včelstev? Co se týče současného krátkodobého nárůstu počtu včelstev (od roku 2008), lze v tomto vysledovat dvě zásadní příčiny. První z nich je souvislost s nárůstem počtu včelařů, tj. čím je větší počet včelařů, tím dochází přirozeně k většímu nárůstu včelstev. Tento trend je ještě navíc umocněný tím, že dochází k nárůstu počtu včelstev chovaných jedním včelařem (dochází k trendu chovu více včelstev jedním včelařem - nad 10 včelstev). Nemalou měrou se na tomto růstovém trendu také podílí svou narůstající početností komerční chovy včelstev (z hlediska přírůstku včelstev se však jedná řádově o jednotky tisíců). Druhou a významnější příčinou krátkodobých změn v celkové početnosti včelstev však mají jiní činitelé (např. zdravotní stav včelstev). Z grafického zobrazení je kromě výše uvedeného patrné, že celková početnost včelstev byla od roku 1993 až do roku 2008 vystavena značným výkyvům, které vykazují jakési 5-6 leté pravidelné cykly s dramatickými poklesy v roce 1997, 2003 a 2008. Budeme-li tedy na základě těchto pravidelných cyklů (poklesů) odhadovat celkovou početnost včelstev v nejbližších letech, nutně dojdeme k závěru, že kolem roku 2013 (možná již o rok dříve!), nejspíše dojde k opětovnému krátkodobému výraznému poklesu v početnosti včelstev, který může sahat až k úrovni 400 000 včelstev i méně! To by snad nebylo z dlouhodobého hlediska až tak tragické, pokud dojde v krátkém čase k jejich opětovnému nárůstu. Avšak mnohem závažnější než krátkodobé výkyvy v poklesu včelstev se zdá být dlouhodobý negativní vývojový trend celkového poklesu počtu včelařů a jimi chovaných včelstev.

Dlouhodobý pád a jeho možné důsledky

Jak už jsem nastínil dříve, dá se v nejbližších letech předpokládat, že po krátkém vzestupu po roce 2008 dojde k opětovnému návratu k poklesu počtu včelařů a jimi chovaných včelstev - viz grafické zobrazení modelující vývoj těchto počtů v závislosti na čase až do roku 2030 (rok 2030 byl zvolen záměrně proto, že bude zřejmě opětovně zlomovým z hlediska úbytku včelařů, protože kolem tohoto roku bude s vysokou pravděpodobností docházet k masovému odchodu včelařů narozených kolem roku 1950 z aktivního včelařského života). V roce 2030 tak dojde k poklesu až na úroveň počtu 38 000 včelařů (tj. 52 % z původního počtu v roce 1993) chovajících přibližně 470 000 včelstev (tj. 68 % z původního počtu v roce 1993, zde se situace ve srovnání s rokem 2008 téměř nezměnila). Po roce 2030 bude zřejmě následovat krátkodobý cca 5-ti letý nikoliv prudký nárůst početnosti včelařů s příchodem „nových včelařů“ rekrutovaných ze silných ročníků narozených kolem roku 1970, kteří postupně začnou dovršovat kolem roku 2035 svůj důchodový věk, a bude se tak zřejmě opakovat situace z roku 2008, kterou jsem již nastínil výše.

Drtivý dopad

Demografický vývoj populace v ČR je neúprosný a nevyhne se ani včelařům. Mnohem drtivější dopad na početnost včelařů však bude mít skutečnost, že již dlouhodobě nedochází k postupné generační výměně, kdy jsou starší včelaři nahrazování včelaři mladšími, alespoň ne v takovém rozsahu, jako tomu bylo dříve (příčin je jistě mnoho, často se uvádí nezájem mladší generace o včelaření anebo nemožnosti včelařit z důvodů zdravotních – narůstající početnost geneticky fixovaných alergií na včelí bodnutí). Ať tak či tak, zřejmě dojde k naprosto dramatickému poklesu počtu včelařů (krátce po roce 2050?), který se projeví prudkým úbytkem starších včelařů narozených kolem roku 1970 a nedostatkem nově nastupujících mladších včelařů. Tím se nám ještě více tento „včelařský demografický“ problém prohloubí, o možných negativních důsledcích na včelařskou členskou základnu, její organizaci a strukturu ani nemluvě (např. některé menší základní organizace, v současnosti nedbalé této hrozby, se zřejmě nevyhnou slučování do větších celků). Do podrobností raději nebudu zacházet.

Závěrem

S výhledem do nejisté budoucnosti se zdá, že českého včelaře čeká nemálo výzev. Proto, aby se s nimi utkal důstojně a se ctí, je však třeba příliš neotálet a všemožně se snažit získat pro tento ušlechtilý obor lidské činnosti co nejvíce příznivců, nejlépe aktivních včelařů, již dnes. Měli bychom mít stále na paměti, že včelařství je obor, který plní mnohem ušlechtilejší roli než jen produkci „levného“ medu. Zachovat a dlouhodobě udržet dostatečné opylování kulturních plodin je jistě možné dosáhnout i komerčními chovy včelstev. Usilujme však přednostně o to, aby středobodem našeho počínání bylo zejména zájmové včelařství.

Literatura:

Situační a výhledová zpráva-včely, listopad 2011, Ministerstvo zemědělství ČR

Věková skladba obyvatelstva v roce 2011 a v roce 2030, zdroj ČSÚ, https://www.czso.cz/